Díky vyhlášení literární soutěže Seifertovy Kralupy jsem se mohla podívat do dalšího mnou dosud neprobádaného města České republiky, no a nakonec se ta dlouhá cesta až z Vratimova vyplatila! V této soutěži se mi totiž povedlo porazit i samu sebe a umístit se jak na druhém, tak i prvním místě. Hodně mě však překvapil fakt, že jednou z oceněných básní byl jeden z mých prvních pokusů o haiku, tedy báseň Stonek. 🙂
STONEK
Šikmý řez stonkem
Živiny pro květiny
Stejně ti umřu
KOSTKY LEGA
Cvak.
Zatlačím bříšky prstů na kostku lega,
takovou, která se obzvláště nedá
a která jde na své místo přidělat jen ztuha.
Cvak.
Zatlačím bříšky prstů na modřinu
hovící si na mé noze
takovou silou, že se v ní rozlije bolest
smíchaná s úlevou.
Cvak.
Přetočím list návodu, nakouknu na další stranu
a lámu si hlavu,
jak pokračovat dál
Cvak.
Kost s křupnutím zapadne do kloubní jamky
jako kus stavebnice.
Cvak.
Před očima mi roste plastová květina.
Neuběhla ani čtvrthodina.
Copak tohle není proti přírodě?
Cvak.
Zatnu zuby a semknu rty.
Oči se mi plní slzami,
ale já nepláču.
Přece si nechci rozmazat linky.
Cvak.
Stavba se řítí k zemi.
Tříští se a kostky upadají v zapomnění
někam pod postel.
Cvak.
Cvak.
Cvak.
Už nikdy nebudu celá.


Napsat komentář