Dívám se do knoflíkových očí
plyšové kočky.
Dívám se na ni
a přemýšlím,
co asi všechno zažila.
Přemýšlím,
kolik slz vstřebala,
kolik praní přežila
a kolikrát se bála,
že zůstane sama?
Přemýšlím,
kolikrát ji museli
přišít očko nebo ocásek
utržené dětskýma ručičkama
a přemýšlím,
jestli to bolelo…
Spraví mě taky jehla a niť?


Napsat komentář